Působení chladu na organizmus můžeme rozdělit na celkové ( vznik podchlazení organismu) a lokální ( vznik omrzlin). Pro vysvětlení vzniku omrzlin se musíme podrobněji seznámit s účinky chladu na organismus, a také s tím, jak se organismus. A vůbec nejsou nutné kruté mrazy! Pokud se s nimi setkáte, je důležité vědět, jak správně reagovat.
Akutní místní poškození tkáně, které je způsobeno nízkými teplotami, a současně vlhkým vzduchem. Tak by se daly popsat omrzliny. Nejčastěji vznikají na. Omrzlinami nejčastěji trpí okrajové části těla jako nos, uši, tváře a nedobře chráněné končetiny, tedy prsty na nohou a rukou. Organismus reaguje na tuhý mráz a vítr stažením krevních cév, které je pak dostatečně neprokrvují.
Pokud těžké omrzliny ihned neošetříme, může dojít k tzv. Frostnip může mít větší vliv na děti než dospělé. Mohou být i dosti hluboké, chlad proniká jednak kůží, ale také i krví a kostmi. Dochází ke stažení cév, tím pádem i ke snížení prokrvení těchto částí těla.
Stačí, aby ste minút niesli niečo ťažké v rukách bez rukavíc alebo išli v premočených topánkach dlhší čas pri. Různé bolesti rukou jsou docela běžné, ale neměly by být brány na lehkou váhu. Omrzliny mohou být velmi nepříjemnou záležitostí.
Bolest v jakékoliv části vašich paží může zabránit v dělání každodenních činností. Chronické omrzliny se označují jako oznobeniny (pernio). Já měla omrzliny na horách když me lyžovaly bylo tak -foukal srašný větr,no hrůza! Napuchli mě strašně prsty na rukou nemohla sem snima ani hýbat.
Násletky naštěstí žádé nemám jen jsou na chlad trochu citlivější. Ohroženy jsou hlavně nedostatečně chráněné nebo nezakryté části těla na periferiích: nos, uši (zejména lalůčky), tváře, brada a prsty na rukou nebo nohou. Zvýšené riziko omrzlin hrozí lidem s narušeným. V tomto případě není na ledové ploše pouze studená nebo modřina. Studená sezóna dává problém, někdy i vážně, - omrzlinu.
Taková obtíž může ovlivnit nejen horní končetiny, ale i nos, tváře, uši a také prsty. Zvažte, jak včas zjistit omrzliny a jakou pomoc potřebuje oběť. Občas takto máme postižený nos, uši nebo jiné části těla. Ty je trošku těžké namáčet, ale můžeme na ně přiložit teplý ale ne horký, suchý obklad – nejlepší je nějaká látka, kterou nahřejeme na topení. A zároveň se přitom vnitřně.
Kdy k tomu dojde, je silně individuální, záleží na teplotě, záleží na zdraví cév, faktorem může být vlhkost, vítr i vykouřená cigareta, která způsobí stažení cév. U omrzlin jsou ale nejčastěji zasaženy okrajové části těla, kde je prokrvení nejhorší: nos, uši, prsty na rukou a nohou. Stanovenie diagnózy pri omrzlinách je možné na základe prejavov ochorenia u pacienta (anamnéza) ako aj súčasným klinickým obrazom, napr. Podchladenie a omzliny by mal vždy posúdiť lekár! Proč omrzliny vznikají.
Velké mrazy působí na cévy, které se díky tomu zužují a propouští méně krve. Nejvíce ohrožené jsou tzv. Děti si jsou při venkovní hře schopny několikrát sundat čepici, šálu i rukavice, protože jim je při hře horko. Těžké omrzliny se léčí vložením končetiny do vody s teplotou °C.
Dobu úplného zmrznutí (ztuhnutí tkáně) je nutné zkrátit na minimum. Je vhodné přidat do vody antiseptický prostředek na bázi jódu nebo chlorhexidinu. Protože rozmrazování je velmi bolestivé, dostávají omrzlí analgetika.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.